Discover What the World Thinks of U.S.

Voice of America Celebrates 70 Years

For audiences in Czechoslovakia and elsewhere behind the Iron Curtain, the [Voice of America] radio station was a glimmer of hope and support in the dim grayness of the communist regime. It continues to promote freedom, democracy and good radio journalism

<--

WASHINGTON/ PRAHA - Před 70 lety zahájila vysílání rozhlasová stanice Hlas Ameriky (The Voice of America). Pro posluchače v Československu a dalších zemích za železnou oponou bývala jiskřičkou naděje a podpory v chmurné šedi komunistického režimu. Svobodu, demokracii a dobrou rozhlasovou žurnalistiku propaguje stanice nadále, i když česky nevysílá už osm let.

S nápadem vysílat mezinárodní zpravodajský servis pro posluchače ve válečné Evropě přišla vláda amerického prezidenta Franklina Roosevelta v polovině roku 1941. Po japonském útoku na Pearl Harbor a zapojení USA do druhé světové války nabraly přípravy na založení rádia rychlý spád, vysílat se začalo v únoru 1942 z newyorského studia.

'Zprávy dobré, možná zlé'

"Každý den v tuto hodinu vám nabídneme válečné zpravodajství. Možná to budou zprávy dobré, možná zlé. Budeme vám říkat pravdu," pronesl v první relaci do nepřátelského Německa hlasatel William Hale. VOA od počátku stavěla svou pověst na objektivním zpravodajství. Kromě němčiny se vysílalo ve francouzštině, italštině a angličtině, v červnu 1942 stanice organizačně přešla pod Úřad pro válečné informace (OWI), o dva roky později vysílala již ve více než 40 jazycích. Za studené války nepřestávala VOA šířit poselství demokracie a svobody.

Přitom posluchačům po celém světě sdělovala, že žít v Americe je vlastně zábava. Hvězdou rádia se stal diskžokej Willis Conover (1920-1996), který na vlnách VOA připravoval hudební pořad zaměřený na jazz. Pro muzikanty byl jeho program jedinečným okénkem ke kořenům soudobé hudby, pro tisíce posluchačů se Conoverovo jméno stalo synonymem života ve svobodě.

V padesátých letech stanice neunikla protikomunistickému tažení senátora Josepha McCarthyho. Pracovníci rádia se potýkali, jak se později ukázalo, s falešnými obviněními z prokomunistického zaměření. Několikatýdenní vyšetřování přenášené televizí stanici téměř zničilo. VOA se pak stala na více než 40 let součástí Informační agentury Spojených států (USIA), což byl oficiální vládní orgán pro informace. V roce 1954 přesídlila z New Yorku do Washingtonu.

Hlas Ameriky uváděl desítky let komunistickou propagandu v bývalém Československu v zuřivost, protože otevřeně hovořil o režimem tabuizovaných oblastech. Referoval o technickém zaostávání průmyslu i zemědělství, o upadající ekonomice, o skandálech vysokých funkcionářů, o protiprávně vězněných občanech a o problémech s některými herci, kteří se nesměli objevit na televizní obrazovce.

'Ivan Medek, Hlas Ameriky, Videň'

Vysílačka propagovala i akce Charty 77, věnovala se tématům náboženské svobody, svobody kulturního projevu i sdružování. Přinášela rovněž zprávy z USA, kupříkladu cestopisné črty Martina Čermáka (Iva Ducháčka), recenze Josefa Škvoreckého o nových knihách a další.

"Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň" - tato takřka zlidovělá věta se v 80.letech pravidelně každý večer ozývala z rádií v mnoha bytech bývalého Československa. Vysílací čas Hlasu Ameriky do Československa byl tříhodinový, rozdělený na ranní a večerní relaci. Budoucí kancléř Medek nebyl jediným známým Čechem, který pro tuto rozhlasovou stanici pracoval.

Za druhé světové války s Hlasem Ameriky spojili svůj život například Jan Werich a Jiří Voskovec a další osobnosti.

Hlas Ameriky vysílá ve 43 jazycích přibližně pro 141 milionů posluchačů týdně. Je součástí nezávislého vládního úřadu pro vysílání BBG a jako státní stanice nesmí vysílat na území USA.







Leave a comment