The World after the Dollar

<--

Amerika vzdala roli ekonomické kotvy

Až budou historici hledat datum, kdy padla dominance Ameriky, listopad 2010 bude horkým kandidátem. Symbolem dominance byla výjimečnost dolaru. Nebyla to národní měna, ale osa světové finanční stability. Dolar byl nové zlato. Když nějaká země nezvládla řídit vlastní měnu, pevně ji svázala s americkou nebo se rovnou dolarizovala. Rezervy centrálních bank po celém světě jsou hlavně v dolarech. Když se někde lidé bojí inflace, převedou úspory do dolarů.

Ta role Ameriku zavazovala a zároveň jí dávala jedinečné možnosti. Nikdo jiný by si nemohl za tak nízké úroky dovolit nastřádat tak obrovské soukromé i státní dluhy. Cenou za to byla zodpovědnost nepohrávat si s dolarem a pomáhat tím vlastní ekonomice. Američané teď prolomili dolarové tabu, když tisknou a napouští do ekonomiky 600 miliard. Prezident Obama i guvernér Bernanke tvrdí, že tím jen chtějí přimět lidi k útratám a firmy k investicím. Ostatní od Číňanů po Němce to vidí jinak – Amerika záměrně oslabuje dolar a ohrožuje tím ostatní.

Svět ztrácí kotvu a začíná chaos, protože k mání není žádná náhradní. Euro je problém sám o sobě. Číňané zatím svůj plán na novou rezervní měnu nestačili dotáhnout. Obchodu otevřený svět, kde si jedna země pomáhá proti druhé nikoliv tvořivostí a produktivitou, ale oslabováním měny, je neudržitelný. Po devalvaci bude nevyhnutelně následovat nová vlna ochranářství. Řeči o volném obchodu se dobře poslouchají na konferencích, voliči si ale na politicích obranu národních šampionů a pracovních míst vynutí. Václav Klaus tentokrát nejspíš mířil mimo, když si za nové intelektuální téma vybral hrozbu globálního vládnutí. Teď mají všichni v globálních spolcích typu G20 dost starostí vůbec vymyslet, jak spolu jako suverénní země dál obchodovat.

About this publication