Schwarzenberg Is Clinton-bound. Will He Protect Czech Investments in the U.S.?

<--

Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg se na cestě po Spojených státech setká se svou americkou kolegyní Hillary Clintonovou. Zaměřit se chce na prosazení změny vzájemné dohody o ochraně investic, která je pro Česko nevýhodně postavená.

Jedním z nejdůležitějších bodů dnešního jednání českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga s jeho americkou kolegyní Hillary Clintonovou bude spor ve věci vzájemmné česko-americké dohody o ochraně investic.

Česká strana očekává, že ministryně Clintonová by ve čtvrtek na jednání mohla předložit výchozí americký návrh ke změnám ve smlouvě, kterou Česko pokládá za nevýhodnou a uvažuje o jejím vypovězení.

“Jsem přesvědčen, že najdeme společné řešení,” uvedl ve středu Karel Schwarzenberg pro česká média, která ho doprovázejí na jeho cestě po USA. Podle jiných diplomatů i zdrojů z ministerstva financí je ale situace mnohem složitější.

Česko usiluje o změnu dohody už několik let. Jedním z hlavních důvodů je, že v dosavadním znění, podepsaném v roce 1991, smlouva pokrývá vedle přímých i nepřímé investice, které americký investor vlastní prostřednictvím subjektu umístěného ve třetí zemi. V případě arbitrážních řízení to americkému investorovi dává možnost, aby proti Česku vyvolal paralerní arbitráž i z této třetí země. Příkladem, kdy se tento scénář naplnil v praxi, byla ve sporu o televizi NOVA arbitráž mezi českým státem a americkou společností CME. Její akcionář Ronald Lauder věc zažaloval prostřednictvím své nizozemské CME a stockholmský soud mu v roce 2003 skutečně přiznal odškodné ve výši 10 miliard korun.

Prakticky už od té doby se Česko na USA dožaduje vyjednání nové smlouvy. Američané ale tento požadavek podle české strany dlouho zcela ignorovali. Ministerstvo financí Miroslava Kalouska tak letos na začátku roku navrhlo vypovězení smlouvy. Projednávání na vládě bylo nicméně dvakrát odloženo, poprvé v lednu, kdy se čekal příjezd nového amerického ambasadora v Praze Normana Eisena. Podruhé nyní v květnu před cestou ministra Schwarzenberga do USA.

Před několika týdny totiž proběhlo prostřednictvím videokonference vůbec první přímé česko-americké jednání v celé záležitosti, kde Česko položilo na stůl požadované změny ve smlouvě. Na dnešním setkání ministra Schwarzenberga s Hillary Clintonovou Česko očekává americkou odpověď, a česká vláda by se pak k celé věci měla vrátit v červenci.

Nevýhodný poměr ochrany investic pro Česko

Objem vzájemných investic je výrazně vyšší směrem do Česka, kde jde o desítky miliard dolarů, z české strany do USA se jedná jen o stovky miliónů. Po případném vypovězení smlouvy by navíc ještě běžela desetiletá výpovědní lhůta, což především zástupci ministerstva financí zdůrazňují jako argumenty pro tvrdý český postoj, kdy by Česko nemělo přistoupit na případná rozvleklá vyjednávání. Americká strana ovšem pohrozila, že výpovědní lhůta by se nevztahovla na takzvaná investiční víza, která českým subjektům výrazně ulehčují vstup na americký trh, ale která by podle Američanů byla zrušena okamžitě s vypovězením smlouvy.

Vedle toho je pro českou stranu, a to především pro ministerstvo zahraničí, nepříjemné, že spor o dohodu vygradoval právě v době, kdy se Česko po zrušení amerického radaru v Brdech snažilo vztahy s USA založit na jiné, přednostně právě ekonomické agendě. Na rozdíl od Polska, které by mělo mít silnou účast i v novém evropském protiraketovém projektu prezidenta Baracka Obamy, mělo být v Česku jen malé vojenské pracoviště jako součást systému předběžného varování.

Ze středečního vyjádření ministra Schwarzenberga navíc vyplývá, že i tento projekt má velmi nejasné obrysy. “Spíše bych čekal, že se budeme bavit o jiných tématech. Strategická debata se hýbe jiným směrem,” odpověděl ministr Schwarzenberg včera v USA na otázku, zda případní česká účast v americkém protiraketovém projektu bude jedním z bodu jeho čtvrtečního jednaní s Hillary Clintonovou.

About this publication