Domestic Terror? In America, Mainly Associated with Local Muslims

 .
Posted on July 29, 2011.

<--

Domácí teror? V Americe je spojován hlavně s tamními muslimy

Hrozby domácích teroristických útoků se chytili i politici a přiživují tak doutnající islamofobii.

Norská tragédie rezonuje v USA ve zvláštní otázce: Má se Amerika bát více domácího pravicového extremismu, nebo narůstajícího radikalismu amerických muslimů?

Americe se při pohledu na Oslo vracejí vzpomínky na rok 1995, kdy pravicový protivládní extremista Timothy McVeigh zabil v Oklahoma City 168 lidí. Tento typ nebezpečí je v USA stále latentně přítomen. Ve formě soukromých ozbrojených milicí, cvičících na uzavřených pozemcích v lesích Michiganu či Montany, nebo jako rasistické, neonacistické, supramačistické a jiné “hate groups”.

Nebo jsou to také “osamělí vlci”, kdo představuje potenciální, předem těžko zachytitelnou hrozbu.

Tisíc spolků nenávisti

Podle některých analýz, například respektovaného občanského institutu The Southern Poverty Law Center z Alabamy, je právě tento druh extremismu největším domácím bezpečnostním problémem Spojených států. Ve zprávě z loňského roku institut píše, že v USA je přes tisíc různých výše zmíněných sdružení a skupin.

Společenská a politické debata však v Americe vyznívá úplně jinak. Soustředí se totiž právě na druhou možnost z úvodní otázky, tedy na muslimskou menšinu uvnitř USA. A pokud se v Americe dnes mluví o nebezpečí domácího terorismu, takřka automaticky se tím myslí terorismus islámský.

Aktuálně to dokládá série slyšení na téma “radikalizace amerických muslimů” ve Sněmovně reprezentantů, kterou pořádá republikánský předseda výboru pro vnitřní bezpečnost Petr King. A která právě včera pokračovala už třetím jednáním, věnovaným údajnému náboru nových teroristů mezi muslimy původem ze Somálska, kteří nyní žijí v Minnesotě. Podle kongresmana Kinga naverbovala teroristická organizace Aš-Šabáb (somálská obdoba Al-Káidy) v této komunitě až 40 lidí.

Problematické ale je, že toto číslo vychází ze šetření, které provedl Kingův tým. Může to být pravda, ale může jít i o hodně přestřelený údaj. A tahle neurčitost, kdy strach má stále větší oči, se už obecně vkrádá do vztahu většinové společnosti vůči americkým muslimům.

Hrozba o síle 0,81 procenta

Těsně po 11. září prezident George Bush důrazně rozlišoval mezi “mírumilovným islámem” a jeho “znásilněním” v podání teroristů. Zdálo se, že Američané to rozlišují také, ale postoje řady z nich se začaly měnit, když major americké armády muslim Malik Hasan před dvěma roky na vojenské základně ve Fort Hood zastřelil 13 lidí.

Měnící se náladu společnosti, podpořenou navíc několika dalšími, včas odhalenými útoky, by ještě šlo pochopit. Mnohem vážnější ale je, jak účelově populisticky na tuto vlnu nasedli mnozí američtí politici. Republikánský kandidát na prezidenta Newt Gingrich srovnává islám s nacismem a požaduje federální zákon, který by zakázal uplatňování islámského práva šaría u amerických soudů.

A i když nikdo neví, jak by se to teoreticky vůbec mohlo dít, Oklahoma si už vloni na podzim na své úrovni takový zákon odhlasovala a dalších sedm států se na to chystá. Absurditu této doutnající islamofobie dokládá prostý údaj: mezi 305 miliony obyvatel USA žije 2,5 milionu muslimů, tedy 0,81 procenta celkové populace.

Lze si těžko představit, jak by si tato síla “podmanila Ameriku”, jak před islámem varuje jiný republikánský kandidát Rick Santorum. A když říká, že islám je pro USA nový, cizorodý prvek? Pravda je taková, že islám dorazil do Ameriky ještě před vyhlášením Unie. Mezi otroky, kteří přijížděli od roku 1619 z Afriky, byla třetina muslimů.

About this publication