The Land of Evil, the United States

<--

Zdá se, jako by snad někteří Češi začali opět zpívat starou hospodskou píseň – a nechápali, že jde o ironii. “Kde děti neznaj svý mámy a táty – to je ta země zla Spojený státy.” Při sledování diskusí o krizi na Ukrajině, na sociálních sítích i v televizních pořadech postavených na hlasech diváků lze často vyslechnout argument, že USA jsou buď stejně hrozné, nebo dokonce horší než Rusko prezidenta Putina. Tedy je třeba mít pro Ruskou federaci a její politiku vůči Ukrajině pochopení, je to přece ruská sféra vlivu, jde o geopolitickou hru, která je minimálně srovnatelná s hrami Spojených států.

Nehájím Putinovo Rusko, ale podívejte se na Ameriku, ta dělá ještě horší věci, říkají mnozí Češi, převážně nalevo, ale nejen tam. Vychází jim pak často z toho, že by Česká republika měla na obě země – na Putinovo Rusko i na Spojené státy – hledět minimálně se stejným podezřením a v ukrajinské krizi se co nejméně angažovat.

Argumenty pro kritiku nechybějí

Nechybí ovšem ve východisku, tedy kritickém názoru na USA přirovnávajícím je k Putinovi, nějaká informace? Je vážně ospravedlnitelný?

Nechme nyní stranou ty, kteří odmítají západní demokracii a tržní ekonomiku jako takovou a chtějí ji nahradit autoritářským režimem, tudíž jim Rusko imponuje; předpokládejme naopak, že část nositelů zmíněných názorů je vůči Americe kritická ne kvůli tomu, že jde o demokracii, ale pro to, jak se chovala či chová. Je fér říci, že argumentů pro kritické postoje existuje dost.

V dějinách najdeme omyly, chyby, dokonce i zločiny americké zahraniční politiky: tiché přihlížení vraždám a podpora nechutných režimů ospravedlňovaná argumentem, že jde o “menší zlo” stojící proti “většímu zlu”, tedy sovětskému totalitnímu komunismu. V nedávné historii lze nalézt americkou invazi do Iráku, jejíž pozice před mezinárodním právem je mírně řečeno sporná: zásah USA sice svrhl krvavého diktátora, dělo se tak ale na základě zdůvodnění, které se pak ukázalo jako nepravdivé – tyran nebyl spojen s mezinárodní teroristickou sítí ani nedisponoval zbraněmi hromadného ničení, jak americká administrativa tvrdila. A pár stinných stránek lze nalézt i ve vnitřních poměrech: v některých částech americké společnosti bezpochyby najdeme projevy netolerance, případy policejní zvůle; bojem s terorismem se zdůvodňují značně kontroverzní opatření a porušování soukromí.

Svoboda není Putin

Avšak přese všechno je zde oproti nynějšímu Rusku jeden zásadní rozdíl a je smutné, když si to zastánci názoru – USA je totéž co Putin nebo horší – neuvědomují. Stačí si jen občas přečíst americké noviny nebo weby. O prohřešcích Ameriky se svobodně diskutuje, média, která kritizují ten či onen aspekt americké zahraniční politiky, nejsou umlčována – zatímco v Rusku jsou kritici připojení Krymu označováni vládou za zrádce a šéfredaktoři i těch mála kritických ruských médií jsou odvoláváni a nahrazováni konformními, jako se to stalo v případě serveru lenta.ru.

V Americe nikdo nezakazuje nevládní organizace dohlížející na dodržování lidských práv a osobních svobod – zatímco ruský soud před pár dny potvrdil, že legendární lidskoprávní organizace Memorial, založená ještě v dobách Gorbačovova pozdního komunismu, je “zahraničním agentem” a instituce raději ukončila činnost v Rusku. Hovoří se o prohřešcích americké zahraniční politiky, avšak zahraniční politiku tam tvořili různí prezidenti z dvou různých stran, které se na základě svobodných voleb střídají u moci a které se tvrdě kritizují. V Rusku byl prezidentem Putin, pak zase Putin, pak se stal prezidentem Putinův premiér Medveděv a Putin se stal premiérem a nyní je prezidentem opět (překvapivě) Putin. Medveděv Putina nekritizuje. Necítíte tam rozdíl?

Jistě se můžeme obávat, zda jsou Spojené státy (a vůbec dnešní demokracie) dostatečně silné, aby se autoritářským režimům dokázaly v případě krize ubránit. Ale to westernovým jazykem řečeno neznamená, že Američané jsou stejně špatní hoši jako putinovci. A že se ve sporu mezi nimi nelze, třebas s výhradami, postavit na žádnou stranu. Či se dokonce stavět na stranu Ruska.