Je tragédie mít takového šéfa – pohádka?
Mít za šéfa člověka, který rozhoduje snad jen podle toho, jak se ráno vyspal či ho právě napadlo, je pro podřízené tragédií. Navíc, když nerozhoduje pro potřeby podniku a jen pro potřeby své, své rodiny, které se ne vždy musejí ztotožňovat se zájmem druhých i jím řízených podniků. A přitom vy, zaměstnanci nebo podřízení, nemáte, i když se podnik stále pohybuje na hraně ostří a spadnout se z něj lehce dá, kam utéci. Ten šéf totiž ovládá další podniky anebo jejich dodavatele a ten, kdo se mu protiví, nebude mít, jak obratem ruky sám šéf zařídí, co dát dětem do úst. Msta na sebe nenechá čekat.
Nehezká pohádka pro děti? Nikoli. Trochu upravená skutečnost. Jinak jde o pravdu. Ten šéf se ve skutečnosti jmenuje Donald Trump a podřízení jsou ti, kteří dobrovolně vstoupili do NATO nebo jsou s ním nějak jinak svázáni. Byl ten vstup dobrovolný? Hlasovali jsme o vstupu do Aliance, anebo ne? Nehlasovali. Mocní rozhodli za nás, za ty, co žijí v Podhradí a v »Podstrakovčí« – od slova Strakova akademie, tedy místa, kde sídlí předsednictvo vlády.
Přeháním? Nikoli. Chcete příklad věrolomnosti a namyšlenosti? Stačí si připomenout poslední činy »pana šéfa«. Představte si například, že snad pro zábavu anebo aby dokázal, jak je mocný, se rozhodl, že ty, kteří mu doposud pomáhali, opustí a studnu, kterou sami vykopali, nebude už hájit. Přitom věděl, že honáci z vedlejší farmy prvotní budovatele studny, nebude-li proti nim postavena velká síla, ty dosavadní uživatele vody vyženou. A učinil tak. Skutečně, ti honáci z vedlejší farmy vytáhli k vodě se svými kolty a začali vyhánět bývalé »šéfovi pomocníky«. A »šéf«? Mezitím se z pozorovatelny na nejbližší hoře díval, jak pistolníci střílí na ty, kteří se pokoušejí studnu bránit.
Vymyslel jsem podivnou pohádku? Nevymyslel. Není to totiž pohádka. Osoby v ní lze nahradit a scénu poněkud upravit.
Když potom mrtvých ochránců vody, i dětí a žen, bylo tolik, že okolní farmáři začali křičet, jen se usmál a poslal svého vrchního kovboje vyjednat s útočníky, aby už toho nechali. Vždyť přece o nic nejde, on jen chtěl vidět, jak ti dva se mezi sebou poperou. Prostě zábava, tleskejte mi, lidé! Cítil se při tom jako Nero, který zapálil Řím a pak poslal své hasiče oheň uhasit.
Ale jsme u Trumpa. Ten navíc, za potlesku svých příznivců, jim řekl, že Turky pustil na Kurdy schválně, aby se podíval, jak se popasují. Jde přece o zábavu a lid Ameriky se musí bavit – chléb a hry, tedy pro některé. Ne pro všechny, protože nemyslím, že všichni lidé ve Spojených státech jsou blázni nebo cynici.
Proto i zde se proti »šéfovi« protestuje. Jen nepochopím, že národ, který dal světu Franklina D. Roosevelta, Abrahama Lincolna, Louise Armstronga, Johna Steinbecka a Johna Browna, a třeba i Henryho Forda, mohl zvolit do svého čela člověka s takovými morálními vlastnostmi.
Jaroslav KOJZAR
23.10.2019
Leave a Reply
You must be logged in to post a comment.