Presidential Elections on Twitter

<--

Někteří mediální analytici tak letošní zápas o Bílý dům už vyhlásili za “Twitter volby”, což je trochu nadnesené, klíčové pro průběh celého souboje se ukazují být stále televizní debaty. Nicméně nepřetržitý zpravodajský cyklus “24/7”, který vytvářejí kabelové televize a internet, ještě víc díky Twitteru zhoustl zprávami o velikosti 140 tiskových znaků.

Reportéři pokrývající letošní americkou volební sezonu mají novou zábavu. Jsou jí pravidelné výměny názorů, které spolu na síti Twitter vedou hlavní poradce prezidenta Obamy David Axelrod a poradce republikánského kandidáta Mitta Romneyho Eric Fehrnstrom.

Jedna z těchto výměn například začala, když Axelrod ve svém tvítu reagoval na tvrzení Romneyho štábu, že za Baracka Obamy přišlo o zaměstnání víc Američanů než za kteréhokoli prezidenta před ním. “Jeden obrázek má větší cenu než tisíc zavádějících slov. Tato tabulka mluví za vše,” reagoval Axelrod, jehož tvít odkazoval linekem na oficiální statistiku, podle které ekonomika v posledních 22 měsících pomalu, ale jistě obnovuje v recesi ztracená pracovní místa. “Někdy nepotřebujete obrázek, abyste pochopili příběh. Čísla mluví sama za sebe – 1,7 milionu ztracených míst za Obamy,” kontroval Fehrnstrom.

Celá tvítovací hra trvala několik hodin, než ji Axelrod uzavřel tvítem: Dude (kámo), nic mi do toho není, ale neměl by ses místo tohohle sebezpovídání radši připravovat na debatu? Což se následně ukázalo jako docela trefná narážka. V debatě, kterou měl Axelrod na mysli, dostal Romney výprask od Newta Gingriche, a o pár dní později s ním prohrál primárky v Jižní Karolíně.

Médium první reakce

Podstatnější nicméně je, že přestřelky mezi Axelrodem a Fehrnstromem jsou důkazem toho, že Twitter se stal důležitým fenoménem letošní prezidentské kampaně. Pro oslovení a ovlivnění veřejnosti s ním programově pracují (snad s výjimkou Rona Paula) všechny volební štáby. Když například Newt Gingrich v jedné debatě nepřímo označil své myšlenky za “grandiózní”, vyslal Romneyho štáb do světa tvít s označením “grandiosnewt”, aby uživatele twitteru vyprovokoval k ironickým komentářům na Gingrichovu adresu.

Pro novináře se pak stal Twitter jakýmsi “nástrojem první reakce”, když přímo z předvolebních mítinků online, či snad ještě lépe řečeno “live”, tvítují své rychlé postřehy.

Pro volební týmy to zpětně znamená, že už nestačí dělat si analýzy televizního a tiskového zpravodajství, ale že právě i s Twitterem musejí zacházet jako se zpravodajským zdrojem. Například zástupci Romneyho štábu pro deník New York Times připustili, že mimořádně pečlivě sledují, co novináři tvítují. Ke každému Romneymu veřejnému vystoupení, ať už je to mítink, nebo debata, shromažďuje jeho štáb všechny tvíty od zástupců médií, vyhodnocuje a snaží se podle toho předem odhadnout, jaké bude vyznění následného zpravodajství v oficiálních médiích.

“Stačí sledovat přímé reakce na Twitteru, a je to v podstatě rychlý průzkum veřejného mínění,” uvedl stratég Romneyho kampaně Stuart Stevens pro New York Times. A nejde zdaleka jen o pasivní sledování Twitter komunikace. Štáby se na základě toho okamžitě snaží nachystat svou vlastní “message”. Když třeba novináři z jednoho Romneyho mítinku v Jižní Karolíně tvítovali otázku z publika, která mířila na Romneyho mormonství, byl to pro volební štáb signál, aby kandidáta připravili na to, že tohle téma se může objevit na nejbližší tiskové konferenci.

Váš tvít není “cool”

A zcela běžné je, že lidé ze štábu sami tvítují novinářům, aby opravili jejich skutečné nebo domnělé omyly a nepřesnosti, případně se je trochu snaží proškolit, třeba že tehle tvít nebyl ani trochu “cool”.

Někteří mediální analytici tak letošní zápas o Bílý dům už vyhlásili za “Twitter volby”, což je trochu nadnesené, klíčové pro průběh celého souboje se ukazují být stále televizní debaty. Nicméně nepřetržitý zpravodajský cyklus “24/7”, který vytvářejí kabelové televize a internet, ještě víc díky Twitteru zhoustl zprávami o velikosti 140 tiskových znaků.