The Well-Hidden Ukraine on CNN

<--

Nebyla to náhoda, že první věta, kterou český ministr obrany Stropnický minulý týden slyšel ve Washingtonu na úvod dvou svých separátních jednání se senátorem Johnem McCainem a jeho mladším kolegou Markem Rubiem, byla totožná. “Zažíváte v Evropě zajímavé časy,” otevřeli oba senátoři nezávisle na sobě rozhovor s českým ministrem.

Samozřejmě tím mínili krizi na Ukrajině, která je ve Washingtonu velkým tématem. Jenže právě jen ve Washingtonu a právě jen mezi politiky. Širší americké veřejnosti je Ukrajina víceméně lhostejná. Přestože například podle bývalé ministryně zahraničí Madeleine Albrightové, jejíž funkční období se překrývalo s válkou na Balkáně, jde o nejvážnější a nejnebezpečnější krizi v Evropě od II. světové války.

Jak si netečnost Američanů vysvětlit? Svoji roli bezesporu hrají čerstvá válečná dobrodružství v Iráku a v Afghánistánu. Spojené státy, tamní společnost, jsou psychicky unaveny. A když k tomu přičteme vratkou ekonomiku, tak není divu, že Amerika je zahleděna do sebe. Ale ani tyto dva podstatné body nejsou úplným vysvětlením.

Na další důležitý důvod upozornila před víkendem na konferenci ve washingtonském think-tanku Atlantic Council už citovaná Madeleine Albrightová, když si postěžovala na americká média, že o Ukrajině prakticky neinformují. Mohli bychom být v pokušení nad tím mávnout rukou, politici si přece tak rádi dělají právě z novinářů hromosvod. Albrightová si toho je evidentně sama vědoma, svoji výtku jedním dechem doprovodila poznámkou, že je známa tím, že pro kritiku médií nikdy nejde daleko. V tomto konkrétním případě má ale pravdu.

Řeč přitom není o velkých denících, jako jsou New York Times nebo Wall Street Journal, či o veřejností a Kongresem financované rozhlasové stanici NPR. Tyto zdroje se Ukrajině a obecně zpravodajství ze zahraničí věnují tematicky pestře a do hloubky. Jenže tato média, podle kterých se orientuje relativně malý výsek americké společnosti, nejsou pro obecnou informovanost země směrodatná. Je to stále televize, celoplošné sítě a kabelové zpravodajské kanály, kdo obyčejnému Američanovi zprostředkovává obraz okolního světa. A pokud se omezíme na dvě nejsledovanější zpravodajské televize Fox News a CNN, tak jejich podání ukrajinské krize je útržkovité, až náhodné, bez vysvětlení jejího evropského rozměru.

Zdánlivě nejde o nic nového. Pokud mají kabelové televize tak silná domácí témata, jako byly v posledních dnech rasistické poznámky majitele basketbalového klubu Los Angeles Clippers Donalda Sterlinga či tornáda a záplavy na jihu USA, tak na zahraničí ve vysílání už moc místa nezbývá. A není ani překvapivé, že když už vůbec dojde na zprávy zpoza oceánu, tak jde o pohřešované letadlo malajsijských aerolinií či o tragédii potopeného jihokorejského trajektu.

Způsob informování o Ukrajině, která se do vysílání dostává vyloženě okrajově – ne ve vztahu k událostem, ale jako povinný klip -, je ale přinejmenším v případě CNN už rezignací na dříve důležitou součást jejího portfolia. Nebyly to jen války a konflikty, kde CNN bývala vždy u toho. Zpravodajství ze zahraničí mělo i vysvětlující, kontextuální rozměr. Sice často televizně trochu povrchní, ale pro základní pochopení věci dostačující. A byla to i součást image a respektu, který si stanice získala.

Mediální podnikání je byznys, cílem není osvěta ani charita, ale profit. Manažeři CNN a Fox News patrně usoudili, že zahraničí je prodělečné, a proto už vás nebudeme, milí diváci, tím nesrozumitelným světem tam venku obtěžovat. Pro Ameriku byla CNN svým způsobem oknem do světa. Teď to vypadá, že v CNN přes to okno spustili roletu. Hloupé ale je, když kvůli tomu Američané přehlédnou krizi, která svojí podstatou od nich není tak daleko, kdesi mimo jejich časoprostor, jak to mylně vypadá z televizního zpravodajství.