The Ukrainian Tragedy: Barack Obama – Reserved and Vague

<--

Reakce amerického prezidenta za Demokratickou stranu na sestřelení malajsijského letadla MH 17 nad východní Ukrajinou byla chladná. Republikáni byli ve svých vyjádřeních vůči Rusku mnohem ostřejší. Je třeba začít přemýšlet, jak by měl Západ patřičně zareagovat, domnívá se Roman Joch.

Prezident USA Barack Obama byl ve čtvrtek 17. července, kdy se objevila informace o sestřelení malajsijského letadla nad východní Ukrajinou, právě na propagační cestě – na setkáních s Američany – ve státě Delaware. A na tuto tragickou událost reagoval typicky obamovsky – netečně, chladně, odtažitě, jako by chtěl ještě jednou zdůraznit neschopnost své zahraniční politiky, a to nejen vůči Rusku.

Obama mimo jiné prohlásil: „Možná se stala tragédie.“ Podstatné je vágní „možná“. A dodal: „Zdá se, že se odehrála obrovská tragédie.“ A opět použil vágní „zdá se“. Poté se vrátil ke svým setkáním s Američany, vtípkům a výzvám, aby 4. listopadu šli volit do Kongresu, přičemž v těchto volbách budou voleni všichni členové Sněmovny reprezentantů a třetina senátorů.

Sdílnější ministr zahraničí

Ministr zahraničí USA John Kerry v neděli 20. července navštívil všechny talk show na celoamerických televizních stanicích. Byl mnohem sdílnější než prezident USA Obama a jednoznačně obvinil ze sestřelení malajsijského letadla Rusy: „Je jasné, že systém pro odpalování raket země-vzduch dostali separatisté z Ruska. Máme spoustu důkazů. Máme snímky odpálení rakety. Známe její trajektorii. Víme, odkud byla vystřelena. Známe dobu jejího letu, která končí přesně ve chvíli, kdy letadlo zmizelo z radarů.“

A dodal: „Z odposlechů také víme, že separatisté se chlubili sestřelením. Takže existuje spousta důkazů, které Rusko musí pomoci vysvětlit. Zatím nečiníme závěry, ale potřebujeme, aby se Rusko zachovalo zodpovědně.“

Vlivná demokratická senátorka Dianne Feinsteinová z Kalifornie, šéfka senátní výboru pro zpravodajské služby, uvedla: „Spojení mezi Ruskem a separatisty bylo jasně prokázané, otázkou zůstává, kde je Putin. Měl by se zachovat jako chlap a promluvit ke světu – říct, byl-li to omyl, v což doufám.“ A dodala: „Svět by měl k tragédii zaujmout jasný postoj a říct, že už toho bylo dost. Evropa by měla být jednotná a v čele s Německem. Musíme pokračovat v sankcích…“

Tvrdý postoj republikánů

Senátor Bob Corker, přední republikán v senátním zahraničním výboru, doufá, že sestřelení MH 17 povede mezinárodní společenství k tvrdšímu postoji vůči Rusku. Za neštěstí, kterému podle něho šlo předejít, nese odpovědnost „bojácný a opatrný“ postoj k ruskému prezidentu Vladimíru Putinovi.

Redaktor značně sledované televizní stanice Fox News Bill O’Reilly ve své talk show O’Reilly Factor uvedl: „Samozřejmě, že Vladimir Putin dodává těžké zbraně separatistům, a proto je za tragédii přímo zodpovědný. Vsadím se, že evropští lídři či prezident Obama to neřeknou, ale je to pravda. Rusko se snaží rozvrátit Ukrajinu a dává zbraně vrahům. O tom není sporu. Putinovi se však nic nestane, protože Západ se ho v podstatě bojí, což on ví. Rodiny a přátelé 298 lidských bytostí truchlí. Truchlí i Putin?“

Deník New York Post svůj redakční komentář výmluvně pojmenoval „Putinovy krvavé ruce“. Na druhém konci USA, na západním pobřeží, redakční komentář deníku Los Angeles Times zní: „Pokud Putin neustoupí na Ukrajině, svět by měl uvalit více sankcí“. Pravicový čtrnáctideník National Review přišel s velice sofistikovaným redakčním komentářem, ve kterém zvažuje možnosti a dospívá ke stejnému závěru: „Uvalte sankce“.

Známý americký katolický intelektuál George Weigel, mimo jiné autor oficiálního životopisu bývalého papeže Jana Pavla II. „Svědek naděje“, píše, že jediným řešením situace na Ukrajině je změna režimu v Kremlu. A radí, co by měl Západ udělat, aby přiměl Rusy vyměnit svého současného bývalého důstojníka KGB za lídra, který by byl vůči světu méně konfrontační.

Legitimita západních vlád

Podle mne by se měl Západ snažit Putina přimět, aby ukončil válku a rozeštvávání Ukrajiny. Udělá to ale Putin sám o sobě? Pochybuji, že ztráta tří stovek lidských životům, za kterou má morální, politickou a možná i praktickou odpovědnost, vyvede tohoto „čekistu“ z míry.

Je třeba začít přemýšlet, jak by měl Západ patřičně zareagovat. Vždyť přece už nejde jen o boje a mrtvé na „vzdálené“ Ukrajině, ale o to, že byli zavražděni – v „bezpečí“ civilního letadla v „bezpečné“ letové výšce a v mezinárodně uznávaném leteckém koridoru – západní občané, dokonce tři stovky z nich.

Můžou se západní státníci tvářit, že se jich to netýká, a neudělat zase nic? Pokud to učiní, ztratí jakoukoli věrohodnost a respekt a stanou se naprosto směšnými. Řekněme si otevřeně, že poškodí svou legitimitu vládnout a vyvstane otázka legitimity současných západních vlád.

Rozhodne Putin

Pokud Putin nyní nehodí ručník do ringu sám od sebe a nepřestane podporovat východoukrajinské separatisty, měl by ho k tomu přimět Západ. Kvůli efektivitě je lepší nepoužívat okázalá gesta, ale vyjednávat v zákulisí, aby Putin nebyl veřejně pokořen a dosáhlo se dohody o ukončení ruského angažmá na Ukrajině, čímž se situace v ní uklidnila.

Situace se uklidní, jen pokud si to bude přát Putin. A pokud nikoli, nastane čas pro skutečně ochromující sankce. Řádění Ruskem podporovaných separatistů na východě Ukrajiny už totiž není jen ukrajinsko-ruskou záležitostí, ale i Západu a celého světa – a životů tří stovek jejich občanů.

Tragikomicky snad může „utěšovat“ pouze „pokrok“ za uplynulých 30 let. Na rozdíl od září 1983, kdy sověti sestřelili u Sachalinu jihokorejské KAL 007, proruští separatisté na východní Ukrajině se letos alespoň cynicky nechlubili, že „narušitel byl zastaven“.