The Double Lens of International Law

<--

V sobotu ráno si svět znovu bolestně uvědomil, jaké zrůdnosti s sebou přináší válka. V tu dobu totiž spojenecké jednotky v Afghánistánu (s největší pravděpodobností USA) již po více než hodinu bombardovaly nemocnici Lékařů bez hranic v Kundúzu. Jistě není třeba připomínat, že podobné aktivity jsou zcela zapovězeny, a to jak v době míru, tak v době války. To, že k tomuto útoku došlo, znamená významné pochybení a porušení mezinárodního humanitárního práva, které mělo za následek dvanáct mrtvých spolupracovníků organizace a minimálně sedm pacientů včetně tří dětí, 37 lidí bylo zraněno, z toho devatenáct členů personálu nemocnice.

Všechny bojující strany věděly o tom, kde se nemocnice nachází. Lékaři bez hranic ještě v úterý 29. 9. hlásili svoji neměnnou pozici, aby ochránili svoje pacienty. Lékařům v nemocnici sloužícím během bombardování se podařilo, přestože se nacházeli v ohrožení života, zavolat zástupcům americké a afghánské armády v Kábulu a Washingtonu. Bombardování však pokračovalo ještě dalších třicet minut. První oficiální reakce USA označila mrtvé lékaře a pacienty za »vedlejší škody«. Druhý pokus – v nemocnici byli bojovníci Tálibánu. Podle Lékařů bez hranic nic takového není pravda. Cynismus vystřídala lež. Ovšem i kdyby to pravda byla, tak by to znamenalo, že USA a spojenci nemocnici vybombardovali zcela úmyslně, protože se v ní nachází neupřesněný počet ozbrojenců. O tom, jestli nemocnice byla cílem útoku, si můžete udělat obrázek sami na základě svědectví Lékařů bez hranic: »Hlavní budova nemocnice, ve které se nacházela jednotka intenzivní péče, pohotovost a oddělení fyzioterapie, byla opakovaně a velice přesně zasažena během každého z útoků, zatímco okolní budovy zůstaly téměř netknuty.«

Je třeba zaručit, že potom, co pozůstalým vyslovíme svou nejhlubší soustrast, budeme, jakožto mezinárodní společenství, trvat na důsledném a zcela nezávislém vyšetřování, které rozklíčuje, co se přesně stalo a ukáže na skutečné viníky, a nikoliv obětní beránky. Jedině tak dáme jasně najevo, že mezinárodní právo platí pro všechny stejně, a pokud tomu tak není, tak je třeba důsledné revize. Není možné měřit dvojím metrem a zvlášť, když jde o tak barbarské činy. Přijmout pouze omluvu, je nepředstavitelné a nic na tom nemění, že pachatelem je stát, který se snaží tvářit jako ochránce demokracie a civilizace.

Europoslanci z KSČM tedy navrhli, aby se Evropský parlament této otázce věnoval na svém plenárním zasedání. Jsme moc rádi, že tento návrh byl přijat a Evropský parlament tak odmítl černobílé vidění světa. Nemůžeme přece ignorovat, že pacienti uhořeli přímo ve svých postelích, a to vinou tak významného mezinárodního geopolitického hráče. To je však pro zástupce KSČM v Bruselu začátek. Je dobře, že Evropský parlament nechce tyto tragické události zamlčovat, ale hlavně musí být provedeno úplné a nezávislé vyšetřování a viníci musí být potrestáni. Jinak přece není možné mluvit o právu a spravedlnosti.

About this publication