Freedom of the Press – American Style

<--

Svoboda tisku po americku

Jsme opravdu už v takové situaci, že Spojené státy si smějí dovolit naprosto všechno a my ostatní někdy se servilním nadšením, jindy třeba se skřípěním zubů, děláme, co chtějí? Vyjadřování členů nové, ještě stále jen čekající vlády, mě v tom bohužel utvrzuje, i když ani Babiš se neodvážil některým akcím USA postavit. Nemám na mysli jen akci Vrbětice, kterou »dotáhl« plukovník Koudelka, jež vznikla proto, že dostavbu našich jaderných elektráren by mohly dostat ruské nebo čínské firmy, které mají více zkušeností a jsou levnější než americký Westinghouse, ale i plynovod Nord Stream 2, který se tak podařilo přes energetickou krizi »dostat k ledu«. Mám však na mysli také současná americká vyhrožování Rusku embargy za něco, co se nestalo, jejich válečná dobrodružství, k nimž se nejen my, tedy Česká republika, připojujeme, ač to není v našem zájmu, a třeba v poslední době i ostudný verdikt britského soudu, jenž zbavil ochrany zakladatele Wiki Leaks australského novináře Assange. Tento muž je zatím stále ještě v Londýně. Spojené státy žádají jeho vydání. Proč to chtějí? Protože potřebují příkladným rozsudkem, který může být i tříciferný, varovat všechny další novináře, kteří by chtěli upozornit na praktiky americké politiky a chování jejích ozbrojených sil a to třeba na základě dokumentů. Při tom vůbec nejde o to, zda to bude pravda či nikoli a nepřemýšlejí o potrestání těch, kteří takové praktiky užívali a užívají. To, že se někde mučilo a postupuje proti mezinárodnímu právu, je přece »americké vojenské tajemství«.

Svoboda slova po americku je lehce vysvětlitelná. Zjednodušeně řečeno: »Pište, mluvte o »hrůzách oponentských mocností«, Číny a Ruska, ale ani slovo o našich prohřešcích. A když už něco vyjde, pak ten, co něco napíše, ponese důsledky.« A servilní státy pak pečlivě hlídají, aby snad toto »základní americké právo« nebylo narušeno. Příkladem je vydání hackera Jevgenije Nikulina, jenž se v té době nacházel na českém území, podle rozhodnutí českého ministra spravedlnosti do Spojených států, ač soud o tom ještě neproběhl a zřejmě by tomu nebyl nakloněn. O jeho osudu nevíme nic. Nejde však jenom o Nikulina, ale o svobodu tisku, slova, vůbec. To, co se nelíbí Spojeným státům a jejich satelitům (my patříme mezi nejservilnější), se zveřejňovat nesmí, protože jinak by byla prozrazena ta »nejtajemnější« tajemství důležitá prý pro zachování americké demokracie a svobody. I když jde třeba o zločiny. Ale jsou to přece naše zločiny udělané v zájmu svobody a demokracie! Proto byl do Spojených států z rozhodnutí českého ministra spravedlnosti vydán Jevgenij Nikulin, proto k příkladnému potrestání, zvláště proto, že WikiLeaks zveřejnila pravdu, má být z Anglie vydán do Spojených států Julian Assange a za to potrestán a nikoli ti, co se dopustili zločinů a »podpásovek«, jež byly odhaleny ve zveřejněných dokumentech.

Milan ŠPÁS