Representatives of NATO, the largest military block—as they themselves refer to it; an aggressive pact, which normally gets hushed up, but is apparent from its activities—held a session late last week. Secretary General Rasmussen, who through his appearance and behavior makes known that he is no nice, fairy-tale grandpa, once again had an extensive platform for spluttering at “that evil Russia” and a huge media opening for scaring people with the “Russian threat.” Even enthusiastic reporters in eyeglasses announced from Wales, “No matter what happens in Ukraine, NATO stands behind Ukraine.”
Seriously? So, if fans of the fascist Svoboda Party or Right Sector settle scores with their opponents using overt violence, then we, that is NATO, will support them? Let’s take a good look at the dramatic experiences Dr. Čestmír Kubát personally participated in during an ongoing trial against the Communist Party of Ukraine, which the European Union, NATO and the U.S. want to liquidate in this manner!
There’s silence about the fact that former American military intelligence officers sent an open letter last week to “their” Chancellor Angela Merkel, warning that Rasmussen, then Danish prime minister, was hawk number one when he lied about Iraqi weapons of mass destruction. The result was the American invasion and a war that incurred unimaginable expenditures and human loss; the quandary culminated in the ruin of the whole country and its militant Islamists breaking loose from the chain. Now NATO, along with its strategist Rasmussen, is racking its brains out over how to halt their conduct.
Those intelligence officials also warned Merkel that pertinent evidence of a supposed Russian military presence in eastern Ukraine doesn’t exist, and another disgrace could come of it.
We didn’t learn that from mainstream media, even though something still gets through here and there—in spite of an array of experts who don’t spit hard enough at Putin being deliberately eliminated—such as when the Czech army’s former Chief of Staff Štefka admits that Ukraine’s coup-government Prime Minister Yatsenyuk is escalating the situation, or when military analyst Štefec admits that Russia is protecting its “soft underbelly” by annexing Crimea. Then, only in passing, do we find out that one million refugees have already fled eastern Ukraine—and to Russia, at that. Why not to the west of their own country, if it’s so nice there? Ukrainian workers in the Czech Republic don’t want to enlist in the army and can’t go back home. Why, if there’s such a fabulous government there with so many advocates around the world?
Another example is when our citizens, who are Europeans and members of the EU, want to address the whole matter, the Prague institution European Home —which is supposed to connect EU organs with us citizens — refuses to provide those engaged people the space for a press conference on European topics.
Just as NATO doesn’t ask me—and no one asked me if I wanted to join this military pact—neither does the EU apparently need citizens who ask questions and think.
V závěru minulého týdne zasedali představitelé NATO - tohoto největšího vojenského bloku (jak sami o sobě říkají) a agresivního paktu (jak se zpravidla zamlčuje, ale z aktivit NATO to průzračně vystupuje). Generální tajemník Rasmussen, který i svým vzezřením a vystupováním dává znát, že to není žádný hodný pohádkový dědeček, zase měl velkou tribunu pro své prskání na »to zlé Rusko« a velký mediální prostor pro strašení »ruskou hrozbou«. I agilní reportéři s brejličkami hlásili z britského Walesu: »Ať se bude dít na Ukrajině cokoli, NATO bude stát za Ukrajinou.«
Vážně? Takže ať si příznivci fašistické strany Svoboda či Pravého sektoru na Ukrajině otevřeným násilím vyřizují účty se svými odpůrci, my, tedy NATO, je budeme podporovat. Věnujme velkou pozornost dramatickým zkušenostem doktora Čestmíra Kubáta, které získal osobní účastí na aktuálně probíhajícím soudním procesu s Komunistickou stranou Ukrajiny, kterou EU, NATO a USA chtějí i tímto způsobem zlikvidovat!
Zamlčuje se, že bývalí američtí vojenští zpravodajci poslali minulý týden otevřený dopis své kancléřce, v němž varují, že Rasmussen coby někdejší dánský premiér byl jestřábem číslo jedna, když lhal o zbraních hromadného ničení rozmístěných v Iráku. Byla z toho americká invaze a válka, která přinesla nepředstavitelé náklady i lidské ztráty, a průšvih vrcholí rozvalem celé země i utržením tamních militantních islamistů ze řetězu. A NATO si – i se svým stratégem Rasmussenem – nyní láme hlavu, jak jejich počínání zastavit.
Zpravodajci Angelu Merkelovou také varovali, že neexistují relevantní důkazy o údajné ruské vojenské přítomnosti na východě Ukrajiny a že z toho může být zase blamáž.
To jsme se z médií hlavního proudu nedozvěděli, i když sem tam - přes promyšlenou eliminaci řady odborníků, kteří neplivou dostatečně silně na Putina - stejně něco pronikne. Například když bývalý šéf Generálního štábu Armády ČR Štefka přizná, že současný (pučistický) ukrajinský premiér Jaceňuk eskaluje situaci, či když zbrojní analytik Štefec přizná, že Rusko si připojením Krymu chrání »svůj měkký podbřišek«. Pak se jen tak mimochodem dozvíme, že z východu Ukrajiny již prchlo milion běženců, a to do Ruska. Proč ne na západ své země, když je to tam tak pěkné? V ČR pracující ukrajinští dělníci nechtějí rukovat do války a nemohou se vrátit domů. Proč, když je tam tak báječná vláda s tolika světovými přímluvci?
A když se k celé záležitosti chtějí vyjádřit naši občané, kteří jsou Evropany a členy Evropské unie, v pražské instituci zvané Evropský dům (jež má být spojovníkem unijních orgánů s námi, občany) odmítnou poskytnout těmto aktivním lidem prostory pro tiskovou konferenci o evropských tématech.
Tak jako NATO se mě na nic neptá (ani se mě nikdo neptal, zdali do tohoto vojenského paktu chci vstoupit), ani Evropská unie asi nepotřebuje občany, kteří kladou otázky a přemýšlejí.
This post appeared on the front page as a direct link to the original article with the above link
.