Donald Trump, the pompous businessman whom Shoshonis call “Big Windpipe,” doesn’t have the Republican nomination sewn up by a long shot. But after the final debate of the year in Las Vegas, sponsored by CNN, the field of those with a realistic chance has critically declined, and Trump constantly dominates with tomahawk in hand and venom on his tongue.
There weren’t so many candidates it was hard to count; instead, at this moment near year’s end, a month and a half before the first contest, the Iowa caucuses, a little group of three aspirants broke free from the pack: Trump and Sens. Marco Rubio and Ted Cruz. One-time favorite Jeb Bush remains far behind with around 5 percent in the polls, whereas Trump first passed the 40 percent mark before the debate. The late-autumn dynamics are rough-and-tumble, and repeating a shameless pattern: Trump makes an outrageous statement, the media go after him, the other candidates condemn him — each according to his own temperament — and Trump’s popularity climbs. The cycle repeats in 10 days.
Trump reached 40 percent after declaring he would ban the entry of all Muslims into the country. Yes, you heard right, Trump is another Konvička. Or, so we don’t offend him, a watering can.* In the country that gave the planet its first modern democracy and the Bill of Rights, where generations died for freedom of conscience and of religion, today the candidate who wants to prohibit entry to a group of people because they profess a belief in their God is the one who scores points. All the other candidates in Las Vegas condemned this proposition, though some none too vigorously. Sen. Cruz of Texas, for instance, said he could understand why Donald would say something like that. I understand too, but I’d say my understanding doesn’t coincide with Cruz’s. Because Trump has attacked nearly every one of his rivals abusively in one way or another, the Las Vegas debate had the character of an onslaught against him.
Debates are not the Donald’s strong suit, since they require knowledge and know-how — not just name-calling and acting like a manager. It’s all the same to his fans, though. Bush, aware of the seriousness of the situation, finally tossed aside his inhibitions and flew into Trump. “You’re not going to be able to insult your way to the presidency,” he warned, for the first time appearing authentic. Observers, however, concur that only a miracle can save Bush’s nomination. Cruz and Rubio don’t like each other. Both come from Cuban-American families; they brim over with intelligence supported by quality education, but each is courting a different voter. Rubio, the best debater in the field, who in many respects resembles Barack Obama in 2008, is the establishment favorite. Cruz is the darling of tea party rebels who hate the establishment, and increasingly of conservative Evangelicals, who may have the main say in Iowa. He has also drawn close to Trump in that state in the polls, and no one would be surprised if he won there. One who has followed American politics long-term still cannot imagine that someone like Trump could really win the nomination. His tremendous lead over the others in nationwide polls is a bit misleading, because, as is well known, the nomination is not chosen nationwide but in individual states.
Additionally, with a relative balance of power, an anti-Trump coup could develop in the summer convention. Insiders realize that if Trump were indeed to win the nomination, it would be the end of the Republicans as a serious party. Regardless of these calculations, the mere fact that Trump has been leading so long does incredible damage to the party, mainly in the eyes of independent voters, who will decide the election in November. Hillary Clinton will almost certainly be the Democratic candidate, and if she stands against Trump, she will almost certainly obliterate him. Even if “almost certainly” in politics today doesn’t apply almost certainly, bizarre things happen all over the world. Just look at Babiš** and [controversial Czech president] Zeman, Le Pen in France and Wilders in the Netherlands, Jeremy Corbyn in Britain or Pablo Iglesias of Spain’s Podemos movement, not to mention Cipras in Athens. Politics is in such a state of motion that it makes one queasy.
*Editor's Note: Martin Konvička is a leader of the “We Don’t Want Islam in the Czech Republic” movement. In Czech, Konvička is homophonous with “tea pot” and a diminutive of “watering can.”
**Editor's note: This person is reputedly the second wealthiest Czech citizen and vice chair of the current prime minister’s administration.
Republikáni ve Státech pokračují v pomalé sebevraždě v přímém přenosu
Donald Trump, nabubřelý podnikatel, kterému Šošoni říkají Velká huba, nemá republikánskou nominaci v prezidentských volbách zdaleka jistou. Po poslední debatě tohoto roku v Las Vegas, sponzorované televizí CNN, se však pole těch, kteří mají reálnou šanci, povážlivě zmenšilo a Trump mu pořád vládne s tomahawkem v ruce a jedovatou slinou na jazyku.
Na pódiu sice bylo uchazečů tolik, že bylo těžké se jich dopočítat, v tuto chvíli před koncem roku a měsíc a půl před prvním kláním, kaukusy v Iowě, se však z pelotonu utrhla skupinka tří uchazečů. Kromě Trumpa jsou to ještě senátoři Marco Rubio a Ted Cruz. Jeb Bush, někdejší favorit, zůstává daleko vzadu, podle průzkumů má kolem pěti procent, zatímco Trump se před debatou poprvé v národních průzkumech dostal přes hranici 40 procent.Dynamika pozdního podzimu je neúprosná a opakuje nestydatý vzorec: Trump řekne nějakou nehoráznost, média se do něj pustí, ostatní kandidáti ho dle svého temperamentu odsoudí a Trumpovi stoupne popularita. Za deset dní se cyklus opakuje.
Přes 40 procent se Trump dostal poté, kdy prohlásil, že by do země zakázal vstup všem muslimům. Ano, slyšíte správně, Trump je konvička, nebo abychom ho neurazili, konev. V zemi, která dala planetě první moderní demokracii a listinu práv, jejíž generace umíraly za svobodu svědomí a svobodu vyznání, dnes boduje kandidát, který chce zakázat vstup skupině lidí jen proto, že vyznávají svého Boha.Všichni ostatní kandidáti v Las Vegas tento výrok odsoudili, i když ne každý dost rázně. Senátor Ted Cruz z Texasu třeba řekl, že chápe, proč Donald něco takového řekl. To chápu i já, ale řekl bych, že moje chápání se s Cruzovým nepřekrývá. Protože Trump napadl tak či onak sprostě skoro všechny své soupeře, byla lasvegaská debata ve znamení útoku na něj.
A debaty nejsou Donaldovou silnou stránkou, protože v nich přece jen musíte něco vědět, musíte něco umět a ne jen nadávat a tvářit se jako manažer. Jeho fanouškům je to však jedno.Bush, vědom si vážnosti situaci, konečně odhodil zábrany a pustil se do Trumpa naplno. „Neprourážíte se k nominaci,“ varoval ho a vypadal při tom poprvé autenticky. Pozorovatelé se však shodují, že Bushovu nominaci může zachránit jen zázrak.Cruz a Rubio se nemají rádi. Oba jsou z kubánsko-amerických rodin, oplývají inteligencí podpořenou kvalitním vzděláním, ale každý z nich se uchází o jiného voliče. Rubio, nejlepší debatér v poli, který v mnohém připomíná Baracka Obamu z roku 2008, je favoritem establishmentu.Cruz je miláčkem rebelů z Tea Party, kteří establishment nenávidí, a víc a víc také konzervativních evangelíků, kteří mohou mít v Iowě hlavní slovo. Však se také v tomto státě v průzkumech na Trumpa dotáhl, a kdyby tam vyhrál, nikdo by nebyl překvapen.Člověk, sledující americkou politiku dlouhodobě, si stále neumí představit, že by někdo jako Trump mohl opravdu republikánskou nominaci získat. Jeho obrovský náskok nad ostatními v celonárodních průzkumech je trochu zavádějící, protože, jak známo, nevolí se celonárodně, ale v jednotlivých státech.
Kromě toho se při relativně vyrovnaném poměru sil může na letním nominačním sjezdu odehrát protitrumpovský puč. Insideři si uvědomují, že kdyby Trump nominaci opravdu vyhrál, byl by to konec republikánů jako seriózní strany.Bez ohledu na tyto kalkulace však už jen fakt, že Trump tak dlouho vede, stranu neuvěřitelně poškozuje hlavně v očích nezávislých voličů, kteří volby za rok v listopadu rozhodnou. Kandidátkou na prezidentku za demokraty bude skoro jistě Hillary Clintonová, a pokud proti ní stane Trump, téměř jistě ho zničí.I když – téměř jistě dnes v politice neplatí téměř jistě, všude na světě se dějí divné věci. Podívejte se na Babiše a Zemana, Le Penovou ve Francii a Wilderse v Holandsku, Jeremyho Corbyna v Británii, nebo třeba Pabla Iglesiase z hnutí Podemos ve Španělsku, nehledě na Ciprase v Athénách. Politika je takovém pohybu, že se z toho jednomu dělá nevolno. Tomáš Klvaňa
This post appeared on the front page as a direct link to the original article with the above link
.
The to and fro of tariff impositions since the announcement of the falsely labelled 'reciprocal tariffs' on April 2 has created much churn in the markets.