Discover What the World Thinks of U.S.

Sochi Olympics: Round Two?

No breakthrough in negotiations can take place; in these Olympic games, diplomacy doesn’t even have a shot at the bronze.

<--

Pro včerejší schůzku Vladimira Putina s Johnem Kerrym v olympijském Soči bychom mohli použít slogan inspirovaný místem jejich setkání: "Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se."

Šlo o první takto vrcholné setkání od května 2013. Vzhledem k velmi křehkému míru na východní Ukrajině, který je především kvůli aktivitám proruských separatistů s otevřenou či přinejmenším tichou podporou Moskvy v permanentním ohrožení, byl už samotný fakt přímého osobního setkání důležitý. Uprostřed napětí, stále na hraně dalšího možného konfliktu, platí axiom, že už jen pokus o politický dialog je lepší, než by byla řeč zbraní. Ale zároveň nešlo čekat, že by schůzka viditelně změnila chlad a především zásadní nedůvěru mezi Washingtonem a Moskvou, nebo že by dokonce narýsovala smírnou cestu z ukrajinské krize. Žádný vyjednávací průlom se však konat nemůže, za současné situace má diplomacie k jakémukoli možnému "umístění na bedně" nedosažitelně daleko.

Ukrajinská krize není nějakým drobným škobrtnutím ve vzájemných americko-ruských vztazích, je jejich novým půdorysem. Vladimir Putin jasně ukázal, že mu nevyhovuje evropské politické a bezpečnostní uspořádání tak, jak se vyvinulo po konci studené války, a že je odhodlán dosavadní rámec měnit i silou. Čímž definoval zadání pro Washington, který musí nově řešit podobný problém jako za studené války. Neustoupit Moskvě tam, kde je to pro zájmy USA a jejich spojenců zásadně, až životně důležité, ale zároveň s Rusy spolupracovat tam, kde to i pro ně může být stále výhodné.

Bílý dům se právě nachází v klíčové fázi jednání o íránském jaderném programu, kde postoj Ruska může být dělítkem mezi zdarem či selháním. Obdobnou kartu Moskva drží ohledně osudu režimu syrského prezidenta Bašára Asada a Washington má také stále zájem na tom, aby nedošlo k paralýze, či dokonce rozpadu zbraňových nukleárních dohod.

Jakou cenu si za případnou spolupráci − či lépe řečeno za to, že nebude zmíněné cíle Washingtonu vyloženě torpédovat − na druhé straně stanoví Putin? Přesně to se John Kerry během včerejší schůzky s největší pravděpodobností pokoušel zjistit. Kreml se snaží své potíže hrdinně zapírat, ale sankce a nízká cena ropy jsou citelné, i Putin má dobré důvody jednat. Nicméně, jak uvedl před schůzkou John Kerry, v tuto chvíli jde především o "udržení komunikace".

Ve vztazích USA−Rusko žádné možné vítězství ani náznakem nečekejme, ale už jen účast se počítá.







Leave a comment