The Farce Looks a Little Different

<--

Komedie vypadá poněkud jinak…

Před několika dny proběhly v Nikaragui volby. Vyhráli sandinovci, Ortega. Je to už po několikáté, co levicový prezident, vůdce levicové strany, vyhrál nad kandidátem opozice protežované Spojenými státy. Ty také, ústy samotného prezidenta Bidena, je zhodnotily negativně. Prý, cituji: »Byla to komedie.«

Žádný jiný představitel žádné jiné země se k nikaragujským volbám nevyjádřil. Možná že poblahopřál vítězi, a tím to skončilo. To ovšem nevíme, protože takové informace nám Česká televize nezprostředkovává. Nám musí stačit, že šéf Bílého domu je negativně zhodnotil. A co řekne americký prezident, to je přece, alespoň pro některé naše kruhy, jež také reprezentuje ČT, nad zákon. Musíme věřit, že to tak je, i kdyby to bylo zcela jinak. Ostatně zcela jinak to bývá snad vždycky.

Připomeňme si, že sandinovci, levicová strana, jež se hlásí k teorii osvobození a marxismu, vládli v zemi po bratrovražedné válce, kdy proamerické Contras plně dotovaly Spojené státy. Pak přišel mír a volby. Ty vyhráli sandinovci, aby je pak v roce 1990 zase prohráli. Návaznost na likvidaci Sovětského svazu je tady zřejmá. Šestnáct let vládla proamerická skupina, aby opět ve volbách byla nakonec poražena a vůdce sandinovců Daniel Ortega byl v nich zvolen prezidentem. Od roku 2007 stojí tedy v čele této šestiapůlmilionové země nalézající se v úzkém pásu Střední Ameriky.

Postoj Spojených států bylo možné očekávat. Scénář z Venezuely nebylo tady totiž možné opakovat. Nebyl nikdo, koho by bylo možné pasovat na vůdce opozice. Nikoli proto, že mu nebylo umožněno volit, jak tvrdí americká strana, ale proto, že popularita amerických kandidátů v zemi je na bodu mrazu. Předchozí korupční systém podporovaný USA si totiž lidé stále ještě pamatují.

Spojené státy od dob Monroovy doktríny vyjádřené stručným heslem »Amerika Američanům« už nevládnou světadílu. Nemohou zopakovat »akci Grenada«, kdy stotisícovou zemi, ostrov v Karibiku, jednoduše obsadili a svrhli místní levicovou vládu. Že nikdo z tamních vůdců to nepřežil, nevadí. Když je to v zájmu Spojených států, pak vše je dovoleno.

A kdo se vlastně odváží to kritizovat? Vzpomeňte na Panamu a její vůdce, kteří se pokusili vzdorovat. Jeden zahynul za podivných okolností v letadle, dalšího si po vpádu do země odvezli Severoameričané domů, do Spojených států, obvinili z pašování drog a zavřeli navždycky. Co kdyby po případném propuštění si ho Panamci vybrali za kandidáta protiamerické opozice? Takové kandidáty je třeba proto odstranit z cesty. A tak se také stalo.

Nikaragujci tedy zvolili staronového prezidenta do čela své země. V Bílém domě tato volba dělá vrásky. Nejde totiž jen o Nikaraguu, kde lidé mají jiný názor na svět než ve Washingtonu. Je Venezuela, Bolívie, Kuba, Mexiko… a ty už nejsou ochotny sklonit se před »bílým mužem« z Oválné pracovny.

Jaroslav KOJZAR